Slovník pojmů: Třífázový rozvod

Třífázový rozvod (lidově „třífáze", technicky třífázová soustava 3×400/230 V) je nejrozšířenější způsob distribuce silnoproudé elektřiny v Česku. Využívají ho rodinné domy, byty, dílny, kanceláře i průmyslové provozy. Skládá se ze tří fázových vodičů (L1, L2, L3), středního (nulového) vodiče (N) a ochranného vodiče (PE) — tedy zapojení TN-C-S nebo TN-S.

Mezi fází a nulovým vodičem je fázové napětí 230 V (pro běžné zásuvky a světla), mezi dvěma fázemi je sdružené napětí 400 V (pro výkonné spotřebiče jako elektrický sporák, bojler, wallbox, tepelné čerpadlo, třífázový motor nebo průmyslové stroje).

Hlavní výhodou oproti jednofázovému rozvodu je vyšší přenášený výkon při menším průřezu vodičů, plynulý chod motorů a možnost rovnoměrně rozdělit zátěž mezi fáze. Třífázové zásuvky se vyrábějí ve standardu CEE (16 A, 32 A, 63 A) v provedení 5P (L1, L2, L3, N, PE).

V rozvaděči je rozvod jištěn třípólovými jističi (3P), třífázovými proudovými chrániči (4P), přepěťovou ochranou a hlavním jističem před elektroměrem (např. 3×25 A nebo 3×32 A) podle smluvní rezervované kapacity. Instalace odpovídá normám ČSN 33 2000 a ČSN EN 60446 (barevné značení vodičů).