Slovník pojmů: Fázový vodič

Fázový vodič (značený L, lidově „fáze" nebo „živý drát") a nulový vodič (značený N, také střední vodič nebo pracovní nula) jsou dva základní vodiče v silnoproudé elektroinstalaci, mezi kterými je v běžné domácnosti napětí 230 V (fázové napětí).

Fázový vodič přivádí elektrický proud od distribuční sítě ke spotřebiči a má vůči zemi napětí 230 V – proto je při dotyku nebezpečný. Podle norem se značí hnědou nebo černou barvou izolace (případně šedou u třífázových rozvodů, kde se rozlišuje L1 hnědá, L2 černá, L3 šedá).

Nulový vodič uzavírá obvod a vrací proud zpět do sítě; vůči zemi je za normálního stavu na potenciálu blízkém nule (0 V). Značí se výhradně modrou (světle modrou) barvou izolace a v rozvaděči se připojuje na N svorkovnici.

Třetím vodičem v moderní instalaci je ochranný vodič PE (zemnící) v zeleno-žluté kombinaci, který chrání před úrazem elektrickým proudem a tvoří se zemnicí soustavou tzv. ochranné pospojení. V třífázovém rozvodu se mezi dvěma fázemi měří sdružené napětí 400 V (např. pro sporák, wallbox nebo třífázový motor).

Barevné značení a zapojení určují normy ČSN EN 60446 a ČSN 33 2000; nikdy nezaměňujte fázi a nulu – v případě nejistoty použijte fázovou zkoušečku nebo multimetr a práci přenechejte elektrikáři s oprávněním.